Pátky pro planetu servírují senzační jídla bez masa

Nový projekt v jídelnách Primirest představí dětem ta nejchutnější a nejbarevnější jídla bez masa.

Zcela nový projekt Pátek pro planetu jsme rozjeli ve školních jídelnách Primirest pro všechny naše malé strávníky. Už léta se mluví o tom, že masa se na světě konzumuje víc, než by bylo dobré, a tak na konec každého měsíce zařazujeme Pátek pro planetu. Co to znamená? Všechna jídla na menu budou v tyto dny plná vydatných, nutričně bohatých a chutných pokrmů připravených výhradně z rostlinných ingrediencí.

Naším cílem je nejen rozšiřovat obzory našich malých strávníků, ale také zvýšit povědomí dětí o přínosech rostlinných jídel a nadužívání přírodních zdrojů spojených se živočišní výrobou, která celosvětově roste obrovským tempem.

A proč právě pátek? „Historicky byl pátek v českých zemích spojený s půstem a jednoduššími jídly. Rádi bychom v moderním pojetí navázali na tuto tradici našich předků a ukázali, že bezmasá jídla mohou být chutná, výživná a pro strávníky atraktivní,“ vysvětluje brand chef Primirestu Tomáš Cikhart, který spolu s výživovou expertkou Kristýnou Ostratickou a guest chefem Delirestu Ondřejem Slaninou připravili pestrou nabídku jídel, která uspokojí i ty nejnáročnější strávníky tak, že si budou chtít přidat.

 

Obrázek odebrán.

 

A z čeho budou děti vybírat? Bude to třeba:

  • Barevný čočkový dhal s basmati rýží
  • Křupavý cizrnový falafel v rajčatové omáčce
  • Těstoviny s dýňovou omáčkou a tempehem
  • Burrito s červenou fazolí, quinoou, zeleninovým salátem a jogurtovým dipem

 

Další ukázky menu z Pátků pro planetu:

Obrázek odebrán.

 

Obrázek odebrán.

Další články
Darování jídla: Efektivní, ale ne jediný způsob boje proti plýtvání ve veřejném stravování

Až třetina jídla na planetě končí v koši. V podcastu Delicast se Michal Debrecéni z Delirestu a Denisa Rybářová z projektu Zachraň oběd bavili o tom, jak darování jídla pomáhá v boji proti plýtvání a jaké další kroky můžou školy či firmy podniknout.

Na celém světě se ročně vyhodí až třetina vyrobeného jídla. Jak tomuto plýtvání zamezit a efektivně využít potraviny, které by jinak skončily v odpadu, bylo tématem dalšího dílu podcastu Delicast. Michal Debrecéni, generální ředitel sítě školních restaurací Primirest a závodních jídelen Delirest a Denisa Rybářová, koordinátorka projektu Zachraň oběd, diskutovali o problémech a řešeních v oblasti veřejného, zejména školního stravování. Jedním z nich je i tlak strávníků na široký výběr jídel po celou dobu výdeje.

Vyhozené jídlo = ztráta. Environmentální i ekonomická.

Společnosti Primirest a Delirest se problematice plýtvání jídlem věnují dlouhodobě a monitorují množství potravinového odpadu z ekonomických i environmentálních důvodů. „Každá vyhozená potravina je ztráta. Někdo ji musel vypěstovat, vyrobit a uvařit. Ztrácí se tím velká hodnota,“ říká Michal Debrecéni. „Pokud chceme být úspěšní a udržitelní, musíme být efektivní. Obrat našich českých a slovenských restaurací je zhruba 3 miliardy korun. Surovinové náklady tvoří polovinu, takže každé ušetřené procento je velký úspěch.“
Počet dětí, které nemají na obědy roste. Systém podpory ale existuje

Nejdřív zvuk školního zvonku a pak dupot dětí, které se řítí na oběd do školní jídelny. Těší se na jídlo i na to, jak si řeknou spoustu zážitků, které za den nasbíraly. Školní oběd je velká socializační událost a pro děti, jejichž rodiče si jejich placení nemůžou dovolit, je to velká rána. Za léta, kdy se o tomto problému ví, už ale naštěstí víme, co dělat.

Na začátek trocha čísel. Za první tři čtvrtletí roku 2025 podpořila obecně prospěšná společnost Women for women, která je jednou z těch, které peníze na obědy poskytují, téměř 16 000 dětí. To představuje meziroční nárůst žádostí o 15 %. Největší nárůst zájmu o pomoc eviduje hlavní město Praha, kde počet žádostí vzrostl o více než 20 %. Výrazně vyšší zájem o podporu zaznamenaly také Ústecký (16,4 %) a Olomoucký kraj (14,7 %). Podle vyjádření Women for women za tím může být zhoršující se finanční situace rodin a rostoucí životní náklady.

Základ je nestydět si říct

Komplexní čísla o tom, jak roste počet zájemců o pomoc, neexistují a když ano, tak je složité je interpretovat. Neví se, zda množství žádostí roste proto, že se situace rodičů zhoršuje, nebo se jich čím dál víc nestydí si o podporu říct. Jisté je, že je důležitá proto, aby se děti necítily vyčleněné z kolektivu a učily se stravovací návyky, na které se doma nemusí dostat. Školní jídelny Primirest v tom aktivně pomáhají.
Co se s novou legislativou opravdu změnilo ve školních jídelnách?

Velké změny se měly od letošního 1. září projevit na obědových talířích dětí, které chodí do školních jídelen. V platnost totiž vstoupila vyhláška č. 310/2025 Sb., která upravuje složení takzvaného spotřebního koše, tedy to, z jakých surovin se má v kuchyních vařit. Jak nakonec vypadá v praxi to, kolem čeho se tolik diskutovalo?

Zasedací místnost Státního zdravotního ústavu a v ní plno vedoucích školních jídelen, kteří naslouchají tomu, jak jinak by měli začít vařit. Jedním z nich byl před pár týdny i Josef Hásek, který má na starost jídelny se značkou Primirest. Pro něj to ale žádnou revoluci neznamenalo. Kuchyně Primirest už totiž podle moderních výživových doporučení vaří několik let.

Méně cukru a soli

„Největší změny v novém systému se týkají množství používané soli a cukru. To se má proti předchozí vyhlášce snižovat. Oboje jsou to ovšem věci, na které se zaměřujeme už poslední dva tři roky,“ říká Hásek a rovnou to doplňuje důkazy.

,,Udělali jsme školení pro kuchaře se slepým testem. Při nich ochutnávali vývary s odlišným množstvím soli a jejich úkolem bylo odhadnout, kolik jí kde je."

Všechny aktuality