Nejdřív zvuk školního zvonku a pak dupot dětí, které se řítí na oběd do školní jídelny. Těší se na jídlo i na to, jak si řeknou spoustu zážitků, které za den nasbíraly. Školní oběd je velká socializační událost a pro děti, jejichž rodiče si jejich placení nemůžou dovolit, je to velká rána. Za léta, kdy se o tomto problému ví, už ale naštěstí víme, co dělat.
Na začátek trocha čísel. Za první tři čtvrtletí roku 2025 podpořila obecně prospěšná společnost Women for women, která je jednou z těch, které peníze na obědy poskytují, téměř 16 000 dětí. To představuje meziroční nárůst žádostí o 15 %. Největší nárůst zájmu o pomoc eviduje hlavní město Praha, kde počet žádostí vzrostl o více než 20 %. Výrazně vyšší zájem o podporu zaznamenaly také Ústecký (16,4 %) a Olomoucký kraj (14,7 %). Podle vyjádření Women for women za tím může být zhoršující se finanční situace rodin a rostoucí životní náklady.
Základ je nestydět si říct
Komplexní čísla o tom, jak roste počet zájemců o pomoc, neexistují a když ano, tak je složité je interpretovat. Neví se, zda množství žádostí roste proto, že se situace rodičů zhoršuje, nebo se jich čím dál víc nestydí si o podporu říct. Jisté je, že je důležitá proto, aby se děti necítily vyčleněné z kolektivu a učily se stravovací návyky, na které se doma nemusí dostat. Školní jídelny Primirest v tom aktivně pomáhají.
Až třetina jídla na planetě končí v koši. V podcastu Delicast se Michal Debrecéni z Delirestu a Denisa Rybářová z projektu Zachraň oběd bavili o tom, jak darování jídla pomáhá v boji proti plýtvání a jaké další kroky můžou školy či firmy podniknout.
Na celém světě se ročně vyhodí až třetina vyrobeného jídla. Jak tomuto plýtvání zamezit a efektivně využít potraviny, které by jinak skončily v odpadu, bylo tématem dalšího dílu podcastu Delicast. Michal Debrecéni, generální ředitel sítě školních restaurací Primirest a závodních jídelen Delirest a Denisa Rybářová, koordinátorka projektu Zachraň oběd, diskutovali o problémech a řešeních v oblasti veřejného, zejména školního stravování. Jedním z nich je i tlak strávníků na široký výběr jídel po celou dobu výdeje.
Vyhozené jídlo = ztráta. Environmentální i ekonomická.
Společnosti Primirest a Delirest se problematice plýtvání jídlem věnují dlouhodobě a monitorují množství potravinového odpadu z ekonomických i environmentálních důvodů. „Každá vyhozená potravina je ztráta. Někdo ji musel vypěstovat, vyrobit a uvařit. Ztrácí se tím velká hodnota,“ říká Michal Debrecéni. „Pokud chceme být úspěšní a udržitelní, musíme být efektivní. Obrat našich českých a slovenských restaurací je zhruba 3 miliardy korun. Surovinové náklady tvoří polovinu, takže každé ušetřené procento je velký úspěch.“
Velké změny se měly od letošního 1. září projevit na obědových talířích dětí, které chodí do školních jídelen. V platnost totiž vstoupila vyhláška č. 310/2025 Sb., která upravuje složení takzvaného spotřebního koše, tedy to, z jakých surovin se má v kuchyních vařit. Jak nakonec vypadá v praxi to, kolem čeho se tolik diskutovalo?
Zasedací místnost Státního zdravotního ústavu a v ní plno vedoucích školních jídelen, kteří naslouchají tomu, jak jinak by měli začít vařit. Jedním z nich byl před pár týdny i Josef Hásek, který má na starost jídelny se značkou Primirest. Pro něj to ale žádnou revoluci neznamenalo. Kuchyně Primirest už totiž podle moderních výživových doporučení vaří několik let.
Méně cukru a soli
„Největší změny v novém systému se týkají množství používané soli a cukru. To se má proti předchozí vyhlášce snižovat. Oboje jsou to ovšem věci, na které se zaměřujeme už poslední dva tři roky,“ říká Hásek a rovnou to doplňuje důkazy.
,,Udělali jsme školení pro kuchaře se slepým testem. Při nich ochutnávali vývary s odlišným množstvím soli a jejich úkolem bylo odhadnout, kolik jí kde je."
Spousta dětí má v hlavě jednoduchou rovnici – celozrnné = zdravé = ne tak chutné. Zatímco vláknina navíc opravdu není nikdy na škodu, celozrnné pokrmy umí být i moc dobré. Listopadový Gastrokalendář proto dětem přináší jídelnovou klasiku v celozrnném provedení.
Třetí týden v měsíci jídelní lístek obohatí vepřová pečeně s celozrnným krupetem, do kterého jsme přidali mrkev a hrášek a naservírovali s pečenou dýní. Vepřové s hnědou omáčkou a rýží už patří do minulosti.
Podzim nemusí být jen časem sychravého počasí a nastupujících chmur – nezaměnitelná vůně padlého listí a zpomalující přírody dělá z podzimu pro mnohé příjemné období. Říjnový Gastrokalendář dětem naservíruje jeho krásy tak, jak je známe z českých polí a lesů.
Třetí týden v měsíci najdou na jídelním lístku šťavnatá kuřecí prsa s voňavou houbovou omáčkou, pečenou kořenovou zeleninou a vařenými špeclemi. Říjnová sklizeň na talíři, která provoní jídelnu podzimem.
Pro desítky školáků i pro stovky. S menší kuchyní i větší. Nebo jen prostor, kde se jídlo vydává. Školní jídelny nejsou jedna od druhé stejné, liší se vybavením i přístupem. Některé vlastnosti toho, jak fungují, by ale přece jen měly být v roce 2025 už standardem. Co to přesně je?
Pestrý jídelníček
Vyvážené složení jídel, všechny makroživiny, respektování spotřebního koše a nutričních doporučení i jeho obměn a také nových trendů. To všechno by mělo být možné si při pohledu na školní menu pomyslně odškrtnout. „Když přebíráme do péče nějakou školní jídelnu, nebývá problém, že by se v ní předtím vařilo špatně, ale to, že se v ní vařilo pořád stejně,“ říká Josef Hásek, který má na starost jídelny se značkou Primirest.
Do jejich týmu patří mimo jiné brand chef nebo výživová specialistka, kteří kontinuálně testují a přidávají nové recepty, aby si děti zkusily třeba suroviny, které se doma nepoužívají, nebo jídla na rostlinném základu. Výhodou je, že když se chystá změna legislativy jako třeba nyní, jídelny s takovým zázemím většinou nemají s přizpůsobením žádný problém, protože už se danými pravidly samy od sebe řídí a kuchařky se mají na koho obrátit s prosbou o pomoc.
Hektické dny, nové rozvrhy, neustálé kontrolování, jestli máme všechno. Začátek září je náročným obdobím pro děti i rodiče, a tak budeme v rámci našeho Gastrokalendáře třetí týden v září servírovat jídlo, které vybízí ke zpomalení.
Na výběr v menu bude šťavnatá vepřová panenka s masovou šťávou, karamelizovaná mrkev a opečené brambory. Jídlo, které už voní podzimem a teplem a perfektně v sobě mísí sladké a slané.
Třídy i kanceláře učitelů prázdné, žádná výuka. Léto je časem, kdy se ve školních třídách nepohne ani židle. Právě naopak to ale bývá v jejich jídelnách. Protože jen v době, kdy se každodenně nevaří, se dají udělat nutné opravy a zvážit, do čeho je třeba investovat. A píšeme to právě teď, protože pokud se do něčeho takového chcete pustit, plánovat to je třeba už od podzimu.
Josef Hásek působí jako regionální ředitel školních jídelen Primirest, spadá pod něj 80 školních kuchyní a od září přesně 274 školních jídelen. Když se podívá, co se v nich teď přes léto děje, vypadá to zhruba následovně: Všude se maluje kuchyň, ve dvou třetinách i jídelna a asi v jedné třetině provozů dochází na zásadnější výměny technologii, stavební práce nebo třeba obměny kanalizací a vodovodů. „Abychom ale mohli cokoliv z toho udělat, je třeba plán, aby plán odsouhlasil zřizovatel školy a zařadil si ho do svého rozpočtu,“ zdůrazňuje Hásek, co také obnáší role správce a hospodáře, kterou na sebe on a jeho kolegové přebírají.
Letní opravy začínají na podzim
Právě na podzim předkládají jídelny se značkou Primirest zřizovatelům výroční zprávy, kde shrnují uplynulý rok, co se vařilo a co mělo úspěch, do jakých vzdělávacích projektů děti zapojily, jaké proběhly kontroly nebo audity, ale také to, v jakém stavu je kuchyň a zázemí a čemu je potřeba věnovat péči.
Slyšeli jste už někdy slovní spojení „comfort food“? Používá se pro jídla, která přináší obzvlášť velký pocit uspokojení a pohody. Často je máme spojená se vzpomínkami na dětství nebo příjemné rodinné chvíle. A právě do této kategorie spadá pokrm, který budeme v červnu servírovat v rámci Gastrokalendáře.
Děti si budou moct vychutnat vepřové stew s bramborami, zeleninou a pečivem. Při jeho přípravě se všechny suroviny hezky společně provaří, takže jednotlivě chutě prostoupí jedna druhou a vzniká krásně hutné jídlo, které zahřeje tělo i duši.
Množství lidí s potravinovými alergiemi nebo intolerancemi roste a dětí se to týká ještě víc. V našich jídelníčcích ve školních jídelnách Primirest se na ně ale snažíme myslet co nejvíc, a proto jim věnujeme i květnový Gastrokalendář.
Na 18. května totiž připadá Mezinárodní den celiakie, a tak budeme třetí týden v měsíci servírovat jídlo, na kterém si pochutnají úplně všichni včetně celiaků. Děti se budou moct pustit do šťavnatých krůtích prsou špikovaných mrkví a k tomu si dát máslovou zeleninu spolu s nadýchanou bramborovou kaší.
Když už se zelení všechno kolem nás venku, byla by škoda nepřizpůsobit se tomu i v našich jídelníčcích. S blížícími se Velikonocemi jsme proto probrali naši pomyslnou knihu receptů a vytáhli z ní definici jara na talíři.
Díky dubnovému Gastrokalendáři si děti vychutnají hned několik druhé čerstvé zeleniny a bylinek. Šťavnatou roládu jsme naplnili velikonoční nádivkou s bylinkami a do nadýchaných šťouchaných brambor přidali právě vyrostlý špenát, takže spoustu jarní energie. Užijte si ji!
Březen bude barevný a zdravý díky Gastrokalendáři, rybám a zelenině.
Schválně, kolik myslíte, že jde dostat barev na jeden talíř? My máme dojem, že nepočítaně a dokážeme vám to v březnovém speciálním menu. V rámci našeho Gastrokalendáře se budou podávat asijské rybí karbanátky s opečenou zeleninou a sójovou omáčkou.
Kvalitní bílkoviny, spousta chutně upravené zeleniny a trochu exotické chutě. Jestli na nějaké jídlo zatleskají lékaři i návštěvníci našich restaurací, tak právě na toto. Dobrou chuť!
Představa dvou set dětí, které se přehrabují v jídle? I takové obavy měla Jana Kuželková, kuchařka s 30letou praxí ze školní restaurace v Tanvaldu, když se dozvěděla o zavedení samoobslužného modelu. Dnes ale s úsměvem říká, že obavy byly zbytečné. Děti si berou jen tolik, kolik snědí, a dokonce konzumují více zeleniny. Jak to?
Jaká byla vaše prvotní reakce, když vám řekli, že v Tanvaldu zavedete samoobslužný model?
Nejprve jsem si to vůbec neuměla představit. V hlavě jsem měla obraz, jak do jídelny naběhne 200 dětí a začnou se v tom jídle přehrabovat…
Měla jsem spoustu otázek k tomu, jak nám to bude vycházet, jestli to děti jenom nerozhrabou, všechno upatlají. Obavy to však byly v konečném důsledku úplně zbytečné.
V únoru nás čekají dny bez masa pojaté cizokrajně, moderně a chutně. Únor byl pro naše babičky a dědečky vždycky čas půstu. Věděli, proč to dělají, tělu období střídmějšího jídla prospívají. Zatímco oni ale žili ze základních potravin, my si uděláme postní období pěkně barevné.
Třetí týden v únoru se v našem jídelníčku vypravíme na Blízký východ a vychutnáme si cizrnový falafel s rajčatovým kuskusem a jogurtovým dipem. Protože střídmé jídlo nemusí být ani trochu chudé a nudné.
Nový projekt v jídelnách Primirest představí dětem ta nejchutnější a nejbarevnější jídla bez masa.
Zcela nový projekt Pátek pro planetu jsme rozjeli ve školních jídelnách Primirest pro všechny naše malé strávníky. Už léta se mluví o tom, že masa se na světě konzumuje víc, než by bylo dobré, a tak na konec každého měsíce zařazujeme Pátek pro planetu. Co to znamená? Všechna jídla na menu budou v tyto dny plná vydatných, nutričně bohatých a chutných pokrmů připravených výhradně z rostlinných ingrediencí.
Naším cílem je nejen rozšiřovat obzory našich malých strávníků, ale také zvýšit povědomí dětí o přínosech rostlinných jídel a nadužívání přírodních zdrojů spojených se živočišní výrobou, která celosvětově roste obrovským tempem.
A proč právě pátek? „Historicky byl pátek v českých zemích spojený s půstem a jednoduššími jídly. Rádi bychom v moderním pojetí navázali na tuto tradici našich předků a ukázali, že bezmasá jídla mohou být chutná, výživná a pro strávníky atraktivní,“ vysvětluje brand chef Primirestu Tomáš Cikhart, který spolu s výživovou expertkou Kristýnou Ostratickou a guest chefem Delirestu Ondřejem Slaninou připravili pestrou nabídku jídel, která uspokojí i ty nejnáročnější strávníky tak, že si budou chtít přidat.
Síť školních restaurací Primirest startuje klíčovou iniciativu prima Pátků pro planetu, v rámci kterých mohou strávníci ochutnat něco senzačního. Každý poslední pátek v měsíci se obědové menu promění v přehlídku kvalitních, sytých a výživných jídel na 100% rostlinném základu. I bez masa se totiž dá jíst chutně, zdravě a zodpovědně.
Proč právě pátek?
„Historicky byl pátek v českých zemích spojený s půstem a jednoduššími jídly. Rádi bychom v moderním pojetí navázali na tuto tradici našich předků a ukázali, že bezmasá jídla mohou být chutná, výživná a pro strávníky atraktivní,“ vysvětluje brand chef PrimirestuTomáš Cikhart.
Lednový GastroKalendář nabídne všem strávníkům školních restaurací a jídelen Primirest chutný a sytý recept, který zahřeje.
S chutí se společně zakousněme do nového roku 2025 a k tomu vše dobré, hlavně abyste do každého dne měli tisíc chutí a aby Vám každý den nového roku dalších tisíc nových chutí v Primirest přinesl.
Zveme Vás ve všech školních restauracích a jídelnách Primirest na skvělé obědové menu v rámci našeho projektu GastroKalendář. Výjimečně již ve druhém lednovém týdnu nepromeškejte naše trhané hovězí maso s rajčatovou omáčkou. Jako přílohu zvolil Brand Chef Tomáš Cikhart polentovou kaši.
Školní restaurace v Tanvaldu se stala průkopníkem v boji proti plýtvání potravinami. Jako první v Česku se pyšní titulem 100% bezodpadové restaurace. Díky promyšlenému systému, samoobsluze a vzdělávání dětí o zodpovědnosti k jídlu se zde nesnědené zbytky mění v cenný kompost a nezkonzumované porce putují k potřebným.
Jak funguje bezodpadový systém?
V tanvaldské školní restauraci Primirest se vaří s rozmyslem a s minimem odpadu. Suroviny se objednávají přesně podle počtu objednaných obědů, a efektivní systém logistiky minimalizuje plýtvání.
„Ořezy zeleniny a masa zpracováváme do vývarů a základů pro polévky nebo omáčky.“
- Roman Preissler, šéfkuchař školní restaurace Primirest ZŠ Tanvald
V říjnu ochutnejte ve všech školních restauracích a jídelnách Primirest recepty Daniela Duška – našeho nejlepšího šéfkuchaře, vítěze CulinaryCup 2024.
Jana Vaníčková peče dobroty pro školky a školy celá tři desetiletí. Začtěte se do rozhovoru s touto energickou cukrářkou Primirestu. Prozradí vám v něm recept na zdravé stáří a přidá i zajímavosti ze své sladké dílny.
Tajemství kvalitního stáří: Dobrá práce a pohyb
Jak dlouho pracujete jako cukrářka pro školy a školky v Tanvaldu?
Když dobře počítám, bude tomu třicet jedna let a je mi šestasedmdesát.
Tak to musíte mít svou práci opravdu ráda.
Ano, to mám. Já neumím být doma, jsem ráda, že ještě můžu pracovat. Navíc ráda chodím mezi mladé. Díky nim se ani necítím tak stará.
Ve vašem věku pracovat, to se jen tak nevidí. Jaké je vaše tajemství?
Musíte mít svou práci ráda a být zdravá. Například chodím celý život všude pěšky, to mě udržuje v kondici.
Špagety, svíčková a kuřízek – to je trojice nejoblíbenějších školních jídel dětí v Česku. Favoritům zdatně konkurují nejen tradiční omáčková jídla, malí strávníci pro někoho překvapivě nepohrdnou například ani zeleninovým kuskusem. Vyplývá to z průzkumu a detailní analýzy zkonzumovaných obědových menu v loňském školním roce ve více než 260 školních restauracích a jídelnách Primirest.
Špagety dětem chutnají i bez kečupu a sýru
Jasným vítězem žebříčku popularity jídel a dětských mlsných jazýčků se staly špagety, a to napříč různými kategoriemi. Děti je milují v klasické boloňské úpravě – jsou absolutním vítězem v kategorii hlavní pokrm.
Milují ale také:
- špagety Sorentina (3. místo v kategorii FIT jídla),
- veganské čočkové boloňské špagety (3. místo v kategorii bezmasých jídel),
- špagety s BIO hovězím masem (3. místo v žebříčku 100 % BIO hovězí).
Špagety jako přesvědčivý vítěz pomyslné dětské hitparády hlavních pokrmů sesadil z trůnu i nestárnoucí královnu české gastronomie – svíčkovou na smetaně – následovanou smaženým kuřecím prsním řízkem.
Porozumět chutím malých strávníků může být velká věda. Nebo ani ne? Díky plné digitalizaci všech našich 260 školních jídelen a restaurací Primirest v Česku je konec dohadům.
Špagety, svíčková a „kuřízek“ – to je trojice nejoblíbenějších školních jídel dětí v Česku. Favoritům zdatně konkurují nejen tradiční omáčková jídla, malí strávníci pro někoho překvapivě nepohrdnou například ani zeleninovým kuskusem. Vyplývá to z detailní analýzy zkonzumovaných obědových menu v loňském školním roce ve více než 260 školních restauracích a jídelnách Primirest.
Své kulinářské síly si v letošním třetím ročníku Mezinárodního mistrovství menz změřilo pět soutěžních týmů. Mezi nimi zazářila jediná středoškolská restaurace Primirest SPŠ na pražském Proseku, která získala fantastické druhé místo. Tým Delirestu, Menza ČZU, vyhrál v rámci ochutnávek cenu sympatie. Jejich pokrmy si diváci zamilovali nejvíce.
Třetí ročník Mezinárodního mistrovství menz
Mezinárodní mistrovství Menz již tradičně spoluorganizují Česká zemědělská univerzita a Delirest. Letošní ročník se konal v moderním Potravinářském pavilonu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Výukové centrum tvoří celkem šest potravinářských provozů, které se zaměřují na zpracování masa, mléčných výrobků, pekárenskou a cukrářskou výrobu, zpracování ovoce a zeleniny, výrobu piva a lisování olejů. Centrum nabízí kontinuální produkci kvalitních řemeslných výrobků, na které se v rámci svých praxí účastní studenti univerzity. Součástí pavilonu je i moderní kuchyň s několika „cooking station,“ kde soutěžní týmy předváděli své umění.
Stávající systém školního stravování v Česku je přežitý. Spotřební koš je „nejmenší“ problém. Řešme raději, jak vařit kvalitně a systém ufinancovat. V prvním dílu nového podcastu o veřejném stravovaní Delicast se na tom shodli Tom Václavík, ředitel a odborný garant programu Skutečně zdravá škola a Michal Debrecéni, generální ředitel společnosti Primirest.
Celý systém českého školního stravování by se měl změnit. Ten aktuální totiž nemá za cíl, aby dítě snědlo kvalitní oběd, ale pouze aby dostalo pokrm odpovídající platným normám. Současná debata kolem spotřebního koše je podle Toma Václavíka a Michala Debrecéniho pouze zástupný problém. Největší chybou je, že stávající systém školního stravování nezajímá, jestli pokrm dítěti chutná a sní ho nebo jestli se při obědě něco naučí (například to, že jídlo se „nerodí v supermarketu“). Systém neřeší ani kvalitu surovin, ze kterých se jídlo připravuje.
